Chtěla bych moc poděkovat mým virtuálním kamarádkám, Helence, Zuzánce a Evičce za krásné dárečky, nad kterými mé srdíčko zaplesalo! Děkuji, vážím si toho moc!
Takouhle krásu máme za plotem a kocháme se denně u pana souseda...
další krasavice
tahle je přenádherná, ve skutečnosti opravdu nádhernáááá.....
Jablůňka je plná jablíček, těším se na podzim, až nám je dá! Jsou to zelená sladká obří jablka, to budou vitamínky na zimu, mňamiiii....
Náš tatínek se převelice snaží, takhle se chystá na příchod našeho prcka. Zima snad nebude příliš tuhá, ale my budeme připraveni. :))
Levandulka je čím dál krásnější a plnější květy, už se těším na sběr.
Pivoňky ze zahrádky, růžové mé, bílorůžové od tetičky, voní a jsou kouzelné...
Rozkvetl mi čtyřlístek.
Jahůdky budou, jen se začervenat, šup sem se sluníčkem, ať se krásně vybarví.
Nabídněte si. Letošní úroda ředkviček, některé pálí jako hrom, ale s chlebíčkem jsou výborné...
Úžitková část zahrádky, mrkev, petržel, rajčata, cibule, ředkvičky, jahody, brambory a další zdravé věcičky pro mé dětičky i nás :)) 


Moje miniskalka v uvítacím zahónku
Všechny levandulové keře pohromadě....
Levandulka má nasazeno na moc kvítečků :))
Krásná zákoutí v zahrádce, která mě učarovala, našla jsem tyto fotky na internetu, tak se případně omlouvám za jejich použití, ale nešlo to jinak, jsou krásné a inspirující. Jednou si také vytvořím taková krásná zákoutí!
Tyto obrázky jsou od mé oblíbené malířky Kahovcové Vlasty. Dýchá z nich kouzlo starých časů, ale také pohoda a láska.
Tento příspěvek bych chtěla věnovat svému zesnulému dědečkovi. Byl to jeden z nejúžasnějších lidí, které jsem ve svém dosavadním životě potkala! Jsem hrdá, že jsem byla vnučkou tak skvělého a upřímného člověka. Když jsem byla menší, dal mi děda jednou facku, hrozně jsem plakala, ale babička mi vysvětlila, že to bylo z lásky. Dědeček celý život pracoval na šachtě a jako bývalý horník měl ruce tvrdé, ale srdíčko, to bylo něžné! Pro to ta facka bolela, ale opravdu dnes s odstupem času chápu, proč byla z lásky! Bylo to pohlazení jeho způsobem. Nemuměl jinak vyznat lásku, neuměl něžná slova vyslovit, ale z očí je šlo vyčíst.Jako malé holčičce mi říkával BUBLINKO, pro to jsem si zvolila tuhle přezdívku, na jeho památku, jako vzpomínku na mě nejmilejšího! Když jsem čekala Verunku, byl dědeček těžce nemocný, já se bála, aby mi neumřel! Vydržel, vydržel narození Verunky, když jsem mu jí přinesla ukázat, byl na tom hodně zle, ale bylo to krásné! Nazval jí malou bublinkou, sice si myslel, že jsem má máma a moje bublinka mnou, ale i tak mě to moc těšilo, hřálo na srdíčku.Dědečku, děkuji za vše, co jsi pro mě udělal, cos mně v životě dal a naučil. Vždy budeš mít v mém srdíčku obří místečko a vzpomínky na tebe, ty zůstavají.